Více

Zita Kabátová, herečka a operetní zpěvačka

Sama o sobě řekla: „Vždy, když jsem se doškrábala někam nahoru, dostala jsem po hlavě – a mohla jsem začít zase od začátku.“ Ostatní o ní říkají: „Do konce svého života aktivní, optimistická, kamarádka, umělkyně, vždy bylo příjemné s ní pohovořit.“

Zita Kabátová, elegantní a pohledná žena, milá, bystrá, dáma s chováním aristokratky, avšak nikdy ne povýšená. Aristokratka? Kořeny jejího rodu sahají do 15. století. V erbu rodu jsou dvě lilie.

Jako dítě poznala Malou Stranu do posledního koutečku. Její tatínek totiž udržoval čistotu studánek tamních zahrad. Jako známý architekt se ale podílel i na opravách chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. S rodiči bydlela ve Vrtbovském paláci. Tatínek její dětské kamarádky působil jako šéfkuchař u Lobkowiczů.

K herectví měla blízko, i k filmu. Známý herec éry němého filmu Josef Šváb-Malostranský byl její bratranec. Zitin tatínek psal dětské loutkové hry a se svojí ženou hrál u ochotníků. A tak i ona sama začínala v Malostranské besedě ochotničit a od malého caparta rostla právě tam na prknech se svými rolemi, nebo snad ty role rostly s ní … První honorář, který dostala jako pětiletá, utratila za zmrzlinu.

Za své první skutečné angažmá, které získala v Akropolis, děkovala známému hudebnímu skladateli Rudolfu Piskáčkovi.

Vzdělání se jí dostalo na Smíchově, ale protože nezvládala němčinu, poslal ji tatínek do jazykového kláštera ve Schlagewertu. Tam se naučila i šít, vařit a malovat, hlavně na porcelánu, v tom se později zdokonalovala pod vedením Jiřího Hlavsy Bauera.

To hlavní ovšem bylo vzdělání v literatuře, němčině, angličtině i francouzštině. Po skonu maminky se vrátila k otci, aby mu vypomáhala v kanceláři. Ona se ale chtěla stát filmovou hvězdou, a tak na výzvu, která toto slibovala, poslala svoji fotografii. To už jí bylo 23 let, a tak nezískal roli sextánky, o kterou v konkurzu šlo, ale rovnou vyskočila do vyššího patra. Nabídka zněla na hlavní roli ve filmu Světlo jeho očí.

Zita Kabátová toto období hodnotila velmi střízlivě, prý byly tehdy všechny stejné, žádná rivalita, nebyly hvězdami, ale lidé je měli rádi. A proč dámy filmu té doby mluví tak pisklavými hlasy? Tehdejší mikrofony byly nesrovnatelně horší kvality, než jsou ty dnešní. Musely viset nad hlavami herců dostatečně vysoko, aby je nezabíraly kamery, a tak majitelky slabších hlasů, jak křičely, zvedaly nechtě frekvenci svého hlasu. Vysvětleno.

Zita Kabátová vždy velmi pěkně mluvila o všech, se kterými spolupracovala, a tak se dozvíme, že režiséři Kubásek, Innemann, Frič, Bínovec, Cikán, Brom, Krňanský a Slavonský byli fajn lidé, nejlepší ovšem Slavínský, sice prý cholericky řádil při každém natáčení, ale jinak to byl skvělý muž. A ještě něco – miloval pláč Zity, a tak ji mnohdy nechal plakat na mikrofon i za kolegyně.

Co dělala manželka pana Slavonského? Doprovázela ho na natáčení s taškou bonbonů, které pak herečkám rozdávala. Bonbony byly za protektorátu vzácností, a tak i ona byla herečkami patřičně obdivována a milována.

V roli kolegů Zity Kabátové si vzpomeneme Jana Pivce, Roula Schránila, Jiřího Dohnala, Antonína Novotného, Františka Smolíka, Vlastu Buriana, …

Co Oldřich Nový? Ten ji po čertech neměl rád. Kvůli ní totiž přišel o roli na divadle, kdy sám odmítl hrát s ní. Dostala přednost a k ní angažovali tehdy Jana Pivce, Oldřich Nový o roli přišel.

Koncem války spolu s kolegy natočila pod jménem Maria von Buchlow dva filmy v němčině pro Pragfilm. Pragfilm byl projekt ředitele Šímy, aby zachránil hercům jejich hereckou dráhu, aby nemuseli zmizet z jevišť, nebo přímo kolaborovat. Ukrylo se tam spousty herců, ale později při prověrce ji potopil kolega, který tehdy v těch filmech s ní spolupracoval. Díky němu byla „vyškrtnutá“ až do roku 1950.

V té době se vrátila k tatínkovi do kanceláře, nevnucovala se, neprosila, zázemí hledala a našla doma. V 50. letech pracovala i jako vedoucí kina Iluzion. A její první poválečnou štací se stalo Vesnické divadlo. Prý si tehdy připadala jako za Kajetána Tyla. Když s divadlem dokočovali do rozbitého pohraničí, kde vázlo i osvětlení pódia, namířily na ně reflektory traktorů.

Po čtyřech sezónách se dostala do Alhambry, kde vystupovala vedle Jardy Štercla a Setlerů, vedle cirkusáků, varietních umělců, a vůbec mezi umělci – na příklad na housle hrála nejmladší dcera Rafaela Kubelíka.

Vedle tolika mužů hrála. S kterými žila? Málokoho by napadlo, když vidí Zitu Kabátovou vždy v dobré náladě, že v manželství se jí nedařilo a nedařilo. Po prvé se vdala v roce 1946 za optika a zástupce firmy Zeiss Ikon v Bombaji. Ji ale za ním nepustili a jeho pak po roce 1948 zase nepustili do Československa. Manželství se rozpadlo.

Jejím druhým manželem se stal olympionik skifař Jiří Zavřel. Vzali se v roce 1956, ale on v roce 1968 emigroval a už se nevrátil. S ním ale povila Jiříčka, díky kterému pak měla hodně radosti z vnoučat.

Kdo byl krásnější než Zita Kabátová? Ferenc Futurista jí říkával: „Jsi skoro tak hezká jako moje žena.“ K tomu Zita Kabátová říká, že Ferenc Futurista měl opravdu krásnou manželku. Zita Kabátová byla elegantní, krásná a vzdělaná, mohla se pochlubit šlechtickým původem. A uměla být skromná i vyseknout poklonu kolegyním.

Zita Kabátová zemřela ve věku 99 let 27. 5. 2012 v pražském Motole, kde si léčila zlomeninu kyčelního krčku a následné zdravotní komplikace. S ní odešla zřejmě poslední pamětnice filmové éry 30. a 40. let. Do posledních dní se radovala ze života a rozdávala pohodu a optimismus všem, kteří ji přišli navštívit. Svůj život měla ráda, nikdy nemluvila o žádných příkořích a nikdy na nikoho nevzpomínala ve zlém, jen v tom nejlepším, a většinou i vtipně.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+