Více

O paradoxu televizní digitalizace

S digitalizací, revolučním projektem, bylo spojeno ohromné očekávání. Digitalizace svět skutečně změnila. Mediální experti i diváci jsou ale při analýze v rozpacích. Čekali snad něco víc? Nebo jiného?

Základním pravidlem tržní ekonomiky je volná soutěž, která tvoří širší nabídku a tlačí ceny dolů, což přináší dobro spotřebiteli. Digitalizace v celém světě měla vedle kvality signálu a možností doplňkových služeb, přinést také „více trhu“. V Česku, kde bez připojení na kabel nebo satelit, donedávna existovaly běžně jen čtyři programy, to byla vítaná změna.

Za méně peněz více televizí?

Jenomže, aby vzniknul bohatší mediální trh, musí se do něj souběžně napumpovat také víc peněz. Ještě víc to platí o úspěchu v jeho nejdražším segmentu, tedy v digitálním televizním byznysu.

Český trh je odjakživa podfinancovaný. Jelikož mediální a telekomunikační byznys podléhá v současnosti přibližně stejné dynamice a technologickým změnám, oba stojí na konzumentech „komunikace“, za optimální se pokládá, když v obou je roční obrat přibližně na podobných hodnotách. Tak tomu je například ve Spojených státech, Velké Británii a dalších rozvinutých ekonomikách. V Česku je ale objem veškeré reklamy přibližně pětkrát nižší než je obrat telekomunikač­ních firem.

Od televizní digitalizace a předtím od rozvoje nových platforem se očekávalo, že by se objem měl spolu s rozvojem nových médií zvýšit. Nestalo se tak.

Reklamní trh roste líně, ale média vznikala jak houby po dešti.

Nemá cenu rozebírat, proč v ČR firmy méně utrácejí za reklamu, nejspíš jim na velikost našeho trhu stačí rozpočty, které mají. Americký nebo britský trh si k prosazení výrobku žádá větší reklamní výdaje, u nás asi ne. Tento fakt dlouhodobě negativně ovlivňuje rozvoj českých médií.

Televizní digitalizace přinesla více programů, rozhlasová rovněž slibuje větší nabídku, krize tištěných médií tlačí na masivnější investice do internetu a s tím souvisí rapidní nárůst a rozvoj webů. Za méně nebo stejně peněz, vzniká více tv programů a médií vůbec, než v minulosti.

Digitalizace a otevírání nových a nových platforem tak má nelichotivý až fatální účinek na kvalitu obsahu, který se v médiích nabízí. Jak média „chudnou“, ubývají originální nákladnější pořady a projekty. Heslem dne je žánrová tematičnost a nákup levných publicistických cyklů, seriálů nebo filmů. Některé stanice vznikají jen, aby se naplnila možnost mít nový „kanál“, tedy aby jej nezískal někdo jiný s geniálním nápadem. Že takový nápad na trhu není a nebude, zjišťujeme až nyní.

„Chudší“ pořady, recyklace starých nápadů a forem, nedostatek hvězd první velikosti a proto i recyklace lidí napříč stanicemi vede k dalšímu nezamýšlenému účinku: ztrátě zájmu o televizi jako takovou.

Manažeři tištěných médií znají smutnou pravdu, že když člověk přestane číst jejich noviny, nepřejde ke konkurenci, přestane noviny většinou konzumovat úplně. Takový jedinec víc kouká na televizi a víc sleduje internet. Jenomže televize už nejsou jistým odkladištěm těchto duší, začíná je postihovat stejná nemoc: nezájem. O jejich pozornost nesoutěží jen média, nýbrž i zoo, zábavní parky, divadla, koncerty atd.

Někteří odborníci soudí, že lidé jsou aktivnější. Pravdou ale spíš bude, že lidé jsou jen zvyklejší si víc vybírat a jsou náročnější. Média jim naproti tomu servírují stejný nebo horší program než v minulosti, protože na lepší prostě nemají peníze a při početnějším počtu ani tvůrce.

Geniálních knih nevznikne víc, když všichni začneme psát romány, stejně jako nevznikne víc lepších pořadů, když bude víc televizí. Opak je bohužel pravdou, zvláště na desetimiliono­vém trhu.

Televizím může v jistém smyslu pomoct druhá fáze digitalizace, kterou můžeme nazvat: rozbřesk skutečné konvergence internetu a televizního vysílání. To zatím známe pod termínem hybridní televize na platformě HbbTV. Dříve známé „video na vyžádání“, rozšířený obsah o internetové aplikace, hry, možnost nákupu, sledování i textových zpráv a výsledků sportu, zatímco v menším okně mi běží živý přenos, to vše zvýší atraktivitu televizního programu. Jenomže neřeší staré problémy.

Aneb: Jak dostat na mediální trh víc peněz a pokusit se zvýšit atraktivitu pořadů. Jak nalákat do televize kreativní talentované mladé lidi s novými podněty, které by zvýšily počty diváků. Ne, že by takové pořady a lidé nebyly, ale je jich na mediálním trhu fatálně méně než je potřeba.

Česká televize není sice součástí tohoto trhu, ale její boj o relevanci pro příští generace je ovlivňován účinky technologického rozvoje, jehož motorem je i digitalizace. Proto musí maximálně rozvíjet nové mediální cesty, distribuovat obsah na nové mobilní a počítačové platformy, budovat nová média s důrazem na multimediální ob­sah.

Druhá fáze digitalizace prověří životaschopnost mediálního světa ještě tvrději než ta první. Měli bychom už teď zbavit iluze, že televize z ní vyjdou lepší, než jsou. Budou multimediálnější a pestřejší, ale ne lepší.
Komenski
Komenski (neregistrovaný) 78.45.126.---
29. 10. 2010 8:08 Nový

Autor taktně pozapomněl ještě na další specifika českého mediálního

Autor taktně pozapomněl ještě na další specifika českého mediálního trhu.
Prvním je paradox dvojího financování tzv. veřejnoprávní televize (koncese plus reklama),které bylo dočasně zavedeno pro financování digitalizace . Bohužel se stále hlasitěji objevují názory nechat toto i po ukončení digitalizace,což by mohlo být pro ostatní soukromé TV úplně smrtící. Připočteme-li k tomu obrovské rozhazování peněz v ČT a totální zazdění jistých struktur ČT ovládajících (říká se tomu mafie), pak lze jen suše konstatovat,že i bez jasné objednávky státu na veřejnoprávnost si ČT zvolila (a přes svůj vliv i propachtovala) jeden z nejhorších modelů, který dlouhodobě celý český mediální trh totálně deformuje.
Druhým paradoxem pak je, že člověk finančně napojený na ČT maskuje a odvádí pozornost od skutečného problému a tvrdí,že hlavním problémem je podfinancovanost mediálního trhu. Kde na to přišel, bůhví. Srovnávání s telekomunikačními operátory pokulhává na obě nohy, zvláště když se ví o skrytém oligopolu např. mobilních operátorů, kteří tiše a ve shodě drží ceny vysoko nad evropským průměrem,aniž k tomu mají jakýkoliv racionální důvod (no jeden je a není nepodobný mafii vybírající výpalné).
A tak celý článek ve svém jádru zní falešně a nevěrohodně; člen ČT a mediální mafie skuhrá, že telekomunikační mafie si vydělává mnohem víc.

Jan Potůček
Jan Potůček (neregistrovaný) 89.102.220.---
30. 10. 2010 14:15 Nový

Jenom technická

Jenom technická: smíšené financování ČT z televizního poplatku a prodeje reklamy se nezavedl kvůli digitalizaci, funguje už od roku 1990. Reklama v ČT se měla od roku 2008 zrušit, ale kvůli digitalizaci (výnosy z prodeje reklamních časů používá stát na krytí informační kampaně, výstavbu veřejnoprávního multiplexu, digitalizaci archivu ČT, financování Státního fondu na podporu kinematografie a Radiokomunikačního účtu ČTÚ). Takže žádné zavádění kvůli digitalizaci, takhle to funguje už od vzniku samostatné České televize. A do roku 2008 šly výnosy z prodeje reklamy na ČT přímo do jejího rozpočtu, zatímco od roku 2008 tomu tak není.

CCblue
CCblue (neregistrovaný) 78.108.102.---
1. 11. 2010 2:36 Nový

Komenski tu psal a psal ... Ale zřejmě vůbec nepochopil téma článku

Komenski tu psal a psal ... Ale zřejmě vůbec nepochopil téma článku.
Já osobně si myslím, že pan Fridrich tlačí káru "televize na internetu" někam úplně jinam, než by to vyhovovalo mě. Naštestí pro mě nejsou weby televizí zas tak důležité, takže to nějak přežiju.

samorost
samorost (neregistrovaný) 94.242.75.---
1. 11. 2010 6:51 Nový

1. Je dobře

1. Je dobře, že si současnou i budoucí situaci po nástupu digitalizace v médiích v ČT uvědomují a rozvíjejí nové technické formy.
2. Mládež obecně více tíhne k internetu než k televizi. Od raného věku má totiž na výběr, na rozdíl od dětství starších generací.
3. Rozvoj technických forem je nutostí pro udržení zájmu o televizi.
4. Co dělají televize, aby přitáhly kreativní mladé lidi s novými nápady do svých řad?
5. Jaká je návaznost výchovy mladých lidí ve filmových a divadelních akademiích vůči kreativním potřebám televize?
6. Poskytuje ČT stipendium mladým lidem s cílem je orientovat na své potřeby?
7. Existuje vize, jak rozvíjet nové formy a typy pořadů?
8. Jaký je výsledek průzkumů názorů televizních diváků?
9. Proč je veřejných diskuzí o náplní vysílání ČT tak málo?
10. Je cenová politika televizních reklam efektivní? Proč všechny obchodní řetězce rozesílají tuny papíru (tím ničí naše lesy) a znečišťují poštovní schránky namísto televizních nebo internetových reklam?
Jsem názoru, že všechny výše položené otázky souvisí s digitalizací. Snad i v ČT na ně hledají odpovědi. Článek ředitele Milana Fridricha se mí líbí.

Komenski
Komenski (neregistrovaný) 78.45.126.---
1. 11. 2010 8:48 Nový

I člověk z minulosti (jako já)

I člověk z minulosti (jako já) nemůže nevidět zákonitý vývoj od jednostranně produkující televize přes interaktivitu až - nakonec - po zánik klasických televizí,jak je známe. To jen na vysvětlenou,že v jediném krátkém příspěvku jsem nemohl reagovat na vše v článku psané. Ale dále.
Digitalizace a "internetizace" televizí nakonec stejně nezbytně zkončí zánikem klasických televizí s pevným programem a TV stanice nahradí multimediální servery s videem-on demand, pořady z archivu a vlastně program si bude vytvářet sám divák. Jestli se tomu,jak p.Fridrich naznačuje, TV přizpůsobí či nikoliv, jestli bude televize místo vývoje zachraňovat sebe, to jest otázkou nabídky a poptávky, která dnes jaksi ve stylu veřejnoprávnosti chybí a vývoj brzdí.

Kash
Kash (neregistrovaný) 213.86.244.---
8. 11. 2010 19:09 Nový

Cesky medialni trh odpovida velikosti zeme a nikdy nebude na urovni

Cesky medialni trh odpovida velikosti zeme a nikdy nebude na urovni velkych Evropskych zemi. Me osobne reklama na CT nevadi, co mi vadi je teleshoping a sponsoring.
Podle me se vyznam digitalizace precenuje, daleko vetsi zasach do trhu je jak zmineno nastup VoD a 'catch-up' servisu na internetu ktery napriklad v Britanii zmenil zpusob jakym lide sleduji televizi. behem nekolika let televize (krome primich sportovnich a kulturne spolecenskych prenosu) prestane mit vyznam jako linearni medium.
A co se tyce nedostatku talentu v televizy , s tim se neda nez souhlasit. Problem je ze si je Ct nedokaze vychovat a nema jim co nabidnout a kdo muze tak odejde do ciziny (coz je muj pripad)
Jinak panu Fridrichovi fandim, za nim je alespon videt kus kvalitni prace coz se neda rict o vetsine ostatnich ridicich pracovniku CT.

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+