Více

O Moravcovi v bulváru

O britském bulváru se říká, že je drsný až odporný, ale tamní novináři mají informace, český se jen tváří drsně a novináři se navíc bez informací obejdou. Bez okolků občas napíší cokoliv, aniž by ověřili fakta nebo aspoň zavolali tomu, o kom píší, aby jim řekl: „Jděte někam …“

Tak třeba nesmyslný článek o odchodu Václava Moravce na Novu vznikl nikoliv rozhovorem s někým, kdo by dal novináři echo, nýbrž pouze na základě fotky. Někdo viděl Moravce s marketingovou ředitelkou Novy, jak se drží a jdou na film a nozdry se mu rozšířily jako hladovému nosorožci. Když do Karlových Varů přijel generální ředitel Novy a „potkal“ se s Václavem, už bylo vymalováno. Aniž by někde někdy padlo cokoliv o zájmu Novy o Moravce, o nezájmu Moravce o další působení v ČT, Aha a Blesk porodili obsáhlý článek o „televizním přestupu roku“.

Přežívá pocit, že bulvár může lhát, protože lidé mají možnost se soudit a nic není staršího než včerejší noviny. Kdo by je bral vážně, kdo by myslel na plytké zprávy, pěnu dní. Tahle poučka ale bohužel neplatí.
Nehodlám zde hořekovat nad jedním článkem. Metoda práce tady ukazuje na hlubší problém, na novinářské kádrování lidí bez ověřených faktů, bez potřeby vědět pravdu. Jen na základě fám, předsudků, dojmů.

Uvedu jednu příhodu. Redaktor iDnesu mi poslal do mailu napsaný komentář/blog. Uvedl se slušně, měl bych prý o jeho názoru vědět a byl by prý zvědavý na reakci. Objevil na sociální síti Facebook, že mám mezi „přáteli“ poslance Jandáka. A hned začal řešit, zda je to z hlediska mé a jeho funkce v pořádku a jaké jsem měl důvody to udělat. Vždyť si Jandák bude číst mé soukromé výměny názorů s jinými „přáteli“! No a co?
Nejdřív jsem se komentáři zasmál, protože takovou směsicí pitomostí na centimetr čtvereční jsem už dlouho neviděl. Pak jsem si uvědomil, že jde o lehce xenofobní variaci určitého pohledu na svět.

V české novinařině se usadil syndrom slídilství a okopávání kotníků. Každé setkání šéfů z různých deníků nebo televizí, byznysmenů a politiků se bere jako něco podezřelého. Každý telefonát je zkoumán. Každé setkání, i kdyby bylo náhodné a na Václavském náměstí, se hned označí jako tajné nebo kontroverzní. Když pak máte fotku někoho jako je Moravec s marketingovou ředitelkou Novy, snadno propadnete pocitu, „že je to jasné, jde na Novu, už se to tajně ve Varech upeklo.“ Zeptat se aktérů, proč se sešli, proč tam byli, o čem mluvili? Proč. Zbytečné.

Principem svobodné společnosti je, že se nikdo nemusí schovávat se svými názory. K tomu nás nutili estébáci. Člověk se dnes nemusí bát, nemusí se mít na pozoru. Ne každý je toho překvapivě schopen.

Demokracie a svobodná společnost si totiž žádá sebevědomé lidi a asi jen ti, jsou schopni jí rozumět. Novinář, který na základě fotky něco usuzuje, nepochopil smysl profese. Ať se jedná o seriózní médium, či bulvár, smyslem je informovat o událostech, ne vymýšlet události. Každý má právo se potkat téměř s každým a mluvit s ním. Na tom není nic závadného a ještě to nic neznamená. A přiznejme si: v malém českém mediálním i politickém rybníku se musíme navzájem vyhýbat, abychom na sebe všichni občas nenarazili. Každý tady zná téměř každého.

Mám pořád pocit, že je mezi námi, včetně novinářů, víc ustrašených lidí než je na svobodnou společnost zdrávo. Schovat se za papír, napsat zlou slinu, není problém, ale postavit se tváří v tvář svému „nepříteli“, politikovi, mluvit s ním, hádat se, sebevědomě komunikovat s kýmkoliv, se moc nepěstuje. Takové věci ale nejsou ve světě obvyklé. Existují debatní kluby, pravidelná setkání. V Americe, Francii, či Velké Británii. Politici a novináři si vyměňují názory na svět, neuzavírají se.

My se neustále z něčeho podezříváme, žijeme v předsudcích. Jedno z nejsvobodnějších povolání je tak prolezlé strachem a fízlováním.

O tom nakonec svědčí i fakt, že daný novinář je na Facebooku inkognito, protože je ostražitý, nechce si zadat. Probůh s čím? Sociální síť Facebook umožňuje volit a rušit přátele, inspirovat se, tvořit skupiny, sdělovat si názory naprosto s kýmkoliv a odkudkoliv. Ve chvíli, kdy tam nejdete svobodně, nemá smysl tam být. Popíráte tím základní filosofii otevřeného svobodného světa.

Myslím, že 20 let od sametové revoluce bychom mohli mít víc sebevědomí a chovat se svobodněji. Aspoň uvnitř novinářské komunity.

Pavel
Pavel (neregistrovaný) 78.108.108.---
13. 8. 2009 9:40 Nový

Už se vyjadřuje jako politik

Už se vyjadřuje jako politik. Asi na tom něco pravdy bylo, že chtěl pomocí zákulisí vyšachovat Janečka a sám usednout jako generální ČT.

honza
honza (neregistrovaný) 89.24.6.---
13. 8. 2009 21:38 Nový

Pane Fridrichu, když se tady oháníte neschopností novinářů z bulváru

Pane Fridrichu, když se tady oháníte neschopností novinářů z bulváru, podívejte se, co si o zpravodajství ČT, pod vaším vedením, myslí primátor Ústí nad Labem. Má namysli konkrétně reportáž redaktorky Terezy Baldové.

http://www.usti-nad-labem.cz/cz/seznamy-zprav/aktualni-informace/kubata-o-soutezi-na-demolici.html

Tak si především zameťte před vlastním prahem...

mirek
mirek (neregistrovaný) 89.176.48.---
18. 8. 2009 20:22 Nový

Pánové Pavle a Honzo - vy jste opravdu do nebe volající troubové

Pánové Pavle a Honzo - vy jste opravdu do nebe volající troubové. Na místo racionálních argumentů jen nadále kydáte svůj nakypřený hnůj. Jasně - přece nenecháte pana Fridricha, aby vám něco v klidu a rozumně vysvětlil. Vy už máte přece jasno! Holt - potrefená husa opět zakejhala - a hned dvakrát. :-(

Indrax
Indrax (neregistrovaný) 213.192.3.---
11. 11. 2010 2:03 Nový

S křížkem po funuse, ale nemůžu si pomoct

S křížkem po funuse, ale nemůžu si pomoct: označit FB jako "otevřený a svobodný svět" je vážně vtip století...
A to to sotva začalo :-( .
pozn.: oficiální důvod ČT pro přesun diskuzí na FB byl (parafrázuji), aby se s cenzurou nemusela zatěžovat sama...
P.S. ještě mi to připomnělo oblíbené "(po)slušný občan přece nemá co skrývat" :-(

Sledujte DigiZone.cz

Facebook Google+